|
|
Mělkovodní společenstva foraminifer holocénu Zanzibaru
Česáková, Klára ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Chroustová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce navazuje na projekt GAČR 23-05217S, prof. RNDr. Katarína Holcová, Ph.D., Fosilní podmořské louky - opomíjený fanerozoický ekosystém: jeho příspěvek k biodiverzitě šelfu a identifikace ve fosilním záznamu. Tato práce se skládá ze dvou částí, z kompilační a praktické. V kompilační části se věnuji rešerši o foraminiferách, jejich morfologii, historii a významu pro vědu. V návaznosti na praktickou část jsou zde prezentovány mělkovodní foraminifera tropické části Indického oceánu. V praktické části se zabývám dokumentací a analýzou dvou odebraných vzorků ze západního pobřeží ostrova Unguja (Zanzibar) ze Zanzibarského kanálu (5.9916858S, 39.1855394E). Jedná se o lokalitu, která je z mikropaleontologického hlediska málo zpracovaná. Hlavním výstupem je taxonomické zařazení a následná interpretace paleoprostředí na základě určených druhů. Klíčová slova: foraminifera, Zanzibar, holocén, podmořské louky
|
|
|
Lasicovité šelmy střední Evropy v kvartérním fosilním záznamu
Vencová, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Předložená práce shrnuje výsledky revize 414 fosilních dokladů lasicovitých šelem z 136 nálezových celků čtvrtohorního a pliocenního stáří (6 MN51-17, 8 Q1, 10 Q2, 2 Q3, 104 Q4) z území ČR a Slovenska shromážděných ve sbírkách PřF UK a Národního muzea. Výsledky detailní biometrické analýzy srovnávané s datovým aparátem souběžné analýzy souboru recentních forem (204 jedinců 8 spp.) a literárních referencí umožnily spolehlivé určení většiny dokladů (celkem 9 recentních a 7 fosilních taxonů). Početnějšími soubory, umožňujícími podrobnější hodnocení, byl zastoupen rod Martes a zejména pak skupina Mustela nivalis - M. erminea tvořící celkem 77% všech dokladů. Doklady této skupiny z nejstaršího úseku (MN15- MN17) jsou blízké společnému předku obou recentních druhů, identifikuji je jako Mustela pliocaenica. Rovněž staropleistocenní formy (MN17-Q2 M. praenivalis, M. palerminea) se od recentních populací zřetelně liší. Fenotypové přestavby ústící k recentním formám probíhají tedy zřejmě až ve středním pleistocenu (Q3). Bohatý aparát dokladů ze souvislých vrstevných sledů současného glaciálního cyklu ukazuje nápadnou převahu dokladů z různých úseků glaciálu (včetně LGM) a vysoce průkazné fenotypové změny obou druhů v tomto období. Areálové expanse a vývoj fenotypových specifik těchto druhů (včetně extrémní...
|
|
|
Landscape-scale changes in central Europe around the Pleistocene-Holocene transition and the Anthropocene
Prach, Jindřich ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Kuosmanen, Niina Irina (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Práce se zabývá dynamikou středoevropské krajiny. Zahrnuty jsou čtyři případové studie zaměřené na dvě klíčová období environmentální transformace: pozdní glaciál a antropocén. Všechny případové studie spojuje krajinná škála jako prostorové měřítko zkoumaných jevů, tedy nejen jako prostorový rozsah výběru vzorků, jak je rámcově popsáno v úvodu. Případové studie využívají disparátní kontexty a metody, což napomáhá přiblížení se tak komplexnímu fenoménu - krajině. Zahrnuté studie se zabývají krajinou a vegetací posledního glaciálu, a to (1) srovnáváním pylových záznamů napříč ČR s využitím moderních analogií (zde z Jakutska), které ukázalo, že změna na přechodu pozdního glaciálu a holocénu nemusela být tak velká, jak se dosud předpokládalo. Alespoň někde mohly již během posledního glaciálu existovat lesy podporované táním permafrostu. Navazující studie (2) zkoumá, jak tání permafrostu, tzv. termokrasové procesy vedly ke genezi celé jezerní krajiny, jejíž dědictví na Třeboňsku nečekaně přetrvalo až do současnosti. Na to navazuje studie (3) využívající podrobného paleoenvironmentálního záznamu sedimentů objevených jezer s využitím především geochemických sedimentologických metod. Dynamika eroze a pedogeneze během klimatických výkyvů v pozdním glaciálu odhalila dalekosáhlé změny krajiny v časovém...
|
|
|
Holocenní klimatické optimum v oblasti Íránu: geoarcheologické a klimatologické studium ve spojitosti s lidským osídlením
MARŠÁK, Daniel
Tato bakalářská práce rešeršní formou shromažďuje dosavadní znalosti a informace o paleoenvironmentální a archeologické situaci v oblasti Íránu především z období holocenního klimatického optima, někdy též označovaného pojmem altitermála. Holocenní klimatické optimum se vyznačuje vysokými teplotami, velmi silnou intenzitou atmosférických srážek a trvá zhruba od 9000 cal. BP do 5000-6000 cal. BP. Práce si dále klade za cíl zmapovat vývoj lidského osídlení důsledkem příznivých klimatických změn. Tohoto výsledku bude dosaženo za přispění geoarcheologických a paleoklimatických proxy dat, která představí a zrekonstruují formující podmínky pro lidské osídlení. Důležitým prvkem práce je identifikace lovecko-sběračských společností a zachycení jejich postupného přechodu k plánovanému zemědělství. Pro tento přechod je významnou oblastí jihozápadní část regionu dnešního Íránu (provincie Chúzistán, Lorestán, Ílám). Těmito provinciemi "prochází" pohoří Zagrosu, kterému bude v této studii podrobena bližší analýza.
|
|
|
Vývoj klimatu a osídlení jižních Čech na základě porovnání dendroklimatologických a archeologických dat holocénu jižních Čech
VOBEJDA, Libor
Klimatické změny doprovázejí život na Zemi, která je dynamicky se měnící soustavou. Všechny organismy, lidi nevyjímaje, se s těmito změnami musejí potýkat. Tato práce se zaměřuje na popis klimatu v průběhu holocénu. K poznání stavu minulého podnebí jsou využívány nepřímé zdroje, především z oblasti jižních Čech a střední Evropy, se zaměřením na rekonstrukci minulého klimatu z dendrochronologických křivek. K porovnání klimatu a lidského vývoje je využito odhadu hustoty osídlení a sídelních charakteristik v období zemědělského pravěku, protohistorického období a středověku. Dále je využito rešerše literatury se zaměřením na jednotlivá období.
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos
Rajdlová, Hana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos Cílem navrhované diplomové práce bylo popsat druhové složení rozsivkových společenstev křemelinového štítu NPR Soos a porovnat tyto výsledky se staršími publikacemi. Dalším cílem bylo ze sedimentárního záznamu (profil 3,4 m) rekonstruovat historický vývoj pánve pomocí rozsivkové analýzy. V rámci práce bylo také testováno, zda rozsivková společenstva skutečně odpovídají jednotlivým typům křemeliny. Klíčová slova: subfosilní rozsivky, NPR Soos, paleolimnologie, pozdní glaciál, holocén
|
|
|
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Píšková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
host ::
RSS.